Anotace - malá potvůrka, co prodává knížky.

Nejprve si pojďme říct, co je to anotace. Jedná se o krátký text, který rozhoduje o tom, jestli si někdo vaši knihu koupí, nebo ji s pohrdáním odloží zpět do regálu. Je to taková malá potvůrka, která má ale obrovskou moc. A my se dneska naučíme, jak ji zkrotit a využít v náš prospěch!

Představte si anotaci jako trailer k filmu. Má vás navnadit, vzbudit zvědavost a donutit vás, abyste si ten film (knihu) prostě museli pustit (koupit). Je to stručný popis knihy, který by měl obsahovat ty nejšťavnatější kousky děje, ale zároveň nesmí prozradit pointu. Prostě taková ochutnávka, po které se vám budou sbíhat sliny.

V souvislosti s psaním anotace mě napadá šest zásadních bodů:

1.         Začněte s grácií a humorem: První věta anotace musí být jako políček. Musí čtenáře probudit z letargie a okamžitě ho zaujmout. Nebojte se být vtipní, ironičtí, provokativní. Prostě takoví, jací jste! Ukažte svůj osobitý styl hned na začátku.

2.         Hrdina jako z plakátu: Představte nám svého hlavního hrdinu. Kdo to je? Co ho trápí? Co ho žene kupředu? Je to sympaťák, nebo padouch? Čtenáři se s ním musí ztotožnit, musí ho mít rádi (nebo nenávidět, to je taky dobrý!). Musí ho prostě poznat a pochopit.

3.         Zápletka jako detektivka: Naťukněte nám hlavní zápletku. Co se v knize děje? Jaké nebezpečí hrozí? Jaké překážky musí hrdina překonat? Nechte nás v napětí, ať chceme vědět víc! Neodhalujte všechno, jenom nám dejte ochutnat.

4.         Žánr, to je základ: Nezapomeňte zmínit žánr knihy. Je to detektivka, romantika, sci-fi, fantasy? Čtenář musí vědět, do čeho jde. Musí mít jasno, jestli je to šálek jeho kávy.

5.         Jazyk, to je umění a síla: Pište srozumitelně, vtipně, poutavě. Nebojte se použít metaforu, přirovnání, prostě cokoliv, co anotaci oživí a dodá jí šťávu. Jazyk musí být lehký a čtivý, ale zároveň by měl odrážet styl knihy.

6.         Konec, který zanechá stopu a nutí k zamyšlení: Ukončete anotaci tak, aby čtenář zůstal v šoku, v úžasu, prostě s otevřenou pusou. Nechte ho s otázkou, na kterou musí najít odpověď v knize. Nechte ho toužit po tom, aby se dozvěděl, jak to dopadne.

Obecně doporučuji, abyste se vyhnuli spoilerům, Nechceme přece prozradit celý děj. Zároveň se snažte eliminovat nudné fráze. Klišé jsou pro lenochy. Buďte originální! A samozřejmě alfa a omega je anotace bez chyb. Gramatické chyby jsou jako pěst na oko. Dejte si pozor na pravopis a nešetřete na korekci textu. Určitě se vám to vyplatí.

Tipy na závěr

• Inspirujte se u mistrů: Přečtěte si anotace jiných knih. Zkuste se inspirovat, ale ne kopírovat! Všímejte si, co na vás funguje a co vás nudí.
• Zeptejte se odborníků: Nechte si anotaci zkontrolovat od kamaráda, redaktora, kohokoliv, komu věříte. Druhý pohled je vždycky cenný.
• Hrajte si a experimentujte: Nebojte se experimentovat. Zkoušejte různé varianty anotace, dokud nebudete s výsledkem spokojeni. Pamatujte, že trénink dělá mistra. My jsme např. šli u jedné naší knihy úplně proti proudu a anotaci jsme navzdory všem normám zrýmovali. Jednalo se totiž o dětskou knihu plnou zvířecích rýmovaček a tato možnost se nabízela. A myslím, že jsme chybu rozhodně neudělali.  

A pamatujte, anotace vytváří hned druhý dojem po obálce knihy. Je to vaše šance, jak čtenáře zaujmout a přesvědčit, že právě vaše kniha je ta, kterou si musí přečíst.